Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. 1. 2010
Co nám to ten Ústavní soud sakra vlastně sdělil?
 
Přiznám se, že mne Sdělení Ústavního soudu, které jsem vyvěsil, značně rozhodilo. Neustále přemítám, cože to vlastně znamená? Co to sakra, vlastně ten slovutný soud prohlásil? Co nám to sakra, vlastně sděluje?
 Ať přemítám, jak přemítám, vychází mi stále toto:
 „Milí občané České republiky. Chcete-li Lide český. Vyzvonili jste si svými klíči demokracii a svobodu, to Vám musí stačit. Tím Vaše úloha skončila. Na ty klíče jsme Vám už nasadili restituované domácí a mafiánské šmelináře s nemovitostmi. Ti se už postarali, abyste věděli kam a komu máte ty klíče odevzdat. To pro případ, kdyby Vás napadlo zase někdy zvonit.
 Pravda, ohromnou změnu jsi, Lide český, prosadil. Jistě dobře pamatuješ, že v nedávné době, před dvaceti lety jsi nesměl říkat nic, protože by se mohlo stát cokoli. Teď si můžeš říkat co chceš. Nestane se ale nic. O to se my postaráme. Tahle změna Ti musí stačit. To Ti, Lide český, nafoukne plíce a budeš spokojený. Jak jsme jim to nandali.
 Ústavu České republiky si můžeš číst před spaním. Alespoň se trochu zatetelíš. Můžeš si v ní listovat jako v leporelu. Můžeš si před spaním dokonce vybrat, kterou chceš slyšet. Jestli tu o Červené Karkulce, perníkové chaloupce, nebo tu o Lidu českém. Bude se Ti dobře usínat.
 Budeš-li se dobře učit a naučíš se číst, dočteš se tam: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
 No vidíš, jak se budeš tetelit. Kampak ale na nás. Leporela jsou šidítka pro nedospělce. My jsme přece nezávislí. My nejsme závislí ani na Parlamentu, ani na vládě, natož na nějakém lidu. Že bychom měli vykonávat jeho vůli? Že bychom se měli nějakému lidu odpovídat ze svých skutků? Nenech se vysmát. My budeme rozhodovat, co je správné, co je nesprávné, co se bude dělat, nebo nedělat. Co se bude konat a co se nebude konat. Nějaký lid nám do toho nebude kecat. Jsme přece nezávislí. Můžeme cokoli.
 Co je to vůbec lid? Ta beztvará masa co občas nahází papírky do volebních uren? My jsme ti, kteří rozhodnou i to, kdy je tam budeš moci naházet. Lide český, uvědom si, že vhozením papírku Tvá vláda končí. Dokonce jsme Ti právě sdělili, že k uchopení moci Tvých papírků ani není třeba. A my máme vždy pravdu. Můžeš se rozplynout jak opar nad močálem. Pro nás nejsi partner. Že bychom mohli pohrozit prstem a říci: Toto se nesmí? A uveřejnit to na své Úřední desce na svých webových stránkách? A adresovat to všemu lidu? Když plníme jeho vůli? A když se jedná o jeho volební právo? K smíchu.
 Pro nás jsou partneři pouze instituce. Ty skutečně vládnou. Ty žádné volební právo nemají. Takže je nikdo nepoškodil. Tak vidíš, že není komu co sdělovat.
 Pro případ, kdyby Tě, Lide český, napadlo srovnávat, jsme zahájili tvrdou mediální kampaň ve které Ti ukazujeme, co všechno nebylo před šedesáti lety. Jak jsme tehdy nic nesměli. A kdybys náhodou přece jenom propadl trudnomyslnosti, tak Ti Marta Kubišová zazpívá: Teď, když vláda věcí Tvých se k tobě navrátí, ó lide navrátí. Klíče už jsme Ti sebrali, ale posílí Tě to na duchu.
 Máš to ostatně vytesáno i na pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí. Můžeš si tam poplakat. A můžeš si tam i postěžovat.“
 PS.: „A když se Ti nelíbí, že ochrana Tvých práv Ti bude poskytnuta pouze tehdy, když odebereš povinně právnické služby advokáta v ceně, která několikanásobně převyšuje Tvé příjmy, můžeš si u nás proti tomuto nařízení podat stížnost. My s tím něco uděláme. Musíš si ale na tuto stížnost najmout advokáta, který se u nás jako lev bude bít za to, aby sis ho už příště najímat nemusel. Když to neuděláš, nebo takového advokáta neseženeš, bude Ti muset stačit ten pomník na Staroměstském náměstí.“
 Jan Sladký
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA