Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis Mládkovi, "ekonomovi" ČSSD

 

V březnu 2013 jsem zaslal ekonomovi Mládkovi z ČSSD tento dopis:  

                                                                                                                Ing. Jan Mládek, CSc.

                                                                                                                 392 01 Dráchov 100
 
                                                                                  V Praze 22.března 2013
  Vážený pane inženýre,
 jsem skalní příznivec sociální demokracie. Vám osobně jsem velice fandil. To, co jste však prohlásil na sjezdu Vaší strany a co vyvolalo tak bouřlivou mediální reakci, že to zastínilo veškeré aféry vládnoucí mafie, mne však uzemnilo. Jistě tušíte, kam mířím. K Vašemu výroku o živnostnících – parazitech.
 Toto je přímá cesta k volebnímu debaklu. Kalousek si nemohl přát lepší nahrávku. Opět se potvrdí, že ať vyhraje volby kdokoli, vládne Kalousek. Musím konstatovat, že situace se opakuje. Paroubek se svého času dlouho před volbami označoval za budoucího premiéra. ČSSZ nyní již dlouho dává jasně najevo, že příští volby vyhraje a co všechno udělá.
 Mám obavy, že takto neuděláte nic. Nejhorší ovšem je, že Váš výrok na sjezdu je možná uřeknutí, ale pramení z Vašeho hlubokého přesvědčení, že živnostníci odvádějí málo a Vy s tím „něco uděláte“. Na tom trváte a několikrát jste to i při pokusech o omluvu veřejně zopakoval. Navíc je tento názor na OSVČ (živnostníky) zřejmě ústředním názorem celého vedení ČSSD. Pan předseda Sobotka Vás sice odsoudil a od Vašeho výroku se distancoval, ale v podstatě Váš názor sdílí. Rozdíl je pouze v tom, že on totéž prohlašuje diplomaticky. On tvrdí, že zvýšení odvodů živnostníků do důchodového systému je nutné proto, aby i oni měli důstojný důchod. On to tedy dělá pro dobro živnostníků. Stejně rozezlen je pan senátor Štěch. Ten v sobě dosud nepotlačil razantnost odborářského vůdce. Nepokrytě dává průchod své nenávisti k živnostníkům. Dosud v něm neuhasl Marxův názor na vedoucí úlohu úderné pěsti dělnické třídy.
 Výsledek je stejný. Vy chcete, aby živnostníci platili víc, protože jsou to paraziti, pan předseda chce, aby živnostníci platili víc, aby se měli ve stáří lépe. Vyjde to nastejno. On je ale lidumil.
 Tento pohled ČSSD na živnostníky není nový, není výsledkem současné analýzy. Vy sám jste nedávno (někdy loni) v jedné besedě pronesl, že ČSSD po volbách opět, po vzoru pana Sobotky, zavede pro živnostníky minimální daň. Na překvapeně zvednuté obočí moderátora jste kategoricky prohlásil: „To je jediný způsob, jak z nich dostat alespoň něco.“
 Pan předseda Sobotka v minulosti, když vládl ministerstvu financí, několikrát zdůraznil, že stát živí pouze daňoví soumaři (jeho výraz) – zaměstnanci, zatím co živnostníci se pouze vezou.
 U pana předsedy mne tento názor nepřekvapuje. On je právník. Je všeobecně známo, že na práva se hlásí především ti studenti, jimž dělá problémy matematika. (pak je ovšem problém, dělá-li právník ministra financí).
 U Vás mne ovšem tento pohled na živnostníky překvapuje. Vy jste ekonom, tam se znalost matematiky, zejména počtů a logika myšlení předpokládá. Čekal bych, že to panu předsedovi vysvětlíte.
 Že oba zastáváte shodný názor, ve mně budí podezření, že je to následek toho, že jste oba vystudovali v době, kdy se zde vyučovala politická ekonomie. A proto dosud hledíte na živnostníka jako na třídního nepřítele, který vlastní výrobní prostředky a tudíž nemá jiný zájem, než škodit společnosti. A společnost, to je především dělnická třída – proletariát. Který nemá co ztratit, leda svoje okovy.
 Dovolte mi tedy, abych Vám tuto problematiku poněkud objasnil. Mám na tom zájem, neboť jsem přesvědčen, že nezměníte-li tento pohled na živnostníky a nezdůrazníte-li tento změněný pohled dostatečně hlasitě v mediích, prohrajete volby a Kalouska se nikdy nezbavíme.
 Nejen to. Váš výrok a názor Vaší strany a pana Štěcha na živnostníky není pouhá cesta k volebnímu debaklu. Je to totálně chybná ekonomická strategie, která má za následek prohlubování ekonomické krize a nárůst nezaměstnanosti. Kromě toho, že je to blud, na kterém ovšem trváte. Pouze tím rozdmýcháváte nevraživost mezi skupinami občanů. Podařilo se Vám (celé ČSSD) vtlouci do hlavy, že živnostník je lump, který krade. Pokud Vás mé výtky překvapují, nebo dokonce pobuřují, projděte se někdy po Praze. Nejen v centru, ale i po dalších čtvrtích. Spočítejte si, kolik zavřených krámků a drobných provozoven cestou uvidíte. Na tom má podíl Vámi dlouhodobě prosazovaný a razantně medializovaný názor, že živnostníci vydělávají balíky peněz, jezdí v drahých autech, podvádějí a parazitují na dělnické třídě. Pejorativně je nazýváte podnikatelé. Což je ve veřejnosti synonymum pro lumpa.
 Jelikož tento názor sdílí i zastupitelstva městských částí, jsou přesvědčeny, že pronajmou-li nebytový prostor odvážlivci, který se rozhodl živit se sám, bude tento odvážlivec významně zachraňovat obecní rozpočet. Napálí mu takový nájem, že ho zlikvidují.
 Z takového „ekonomického“ řízení si mnou ruce obchodní řetězce. Aniž by se musely jakkoli snažit, konkurenci jim zlikviduje sám náš stát. Stejně jako rezidentní zóny placeného parkování. Kdokoli by se odvážil cokoli nakoupit u živnostníka, než nakoupí, má auto odtažené. Odtahové služby tak za peníze samotných řidičů střeží, aby nikdo nenakupoval u konkurence obchodních řetězců. Proč myslíte, že obchodní centra mají obrovská parkoviště a parkování zdarma? Platí něco státu, že jim stát sám likviduje konkurenci?
 Pak se nemůžeme divit, že potraviny u nás jsou dražší než v Německu, kde operují tytéž řetězce. A že nám za dražší ceny prodávají potravinový aušus a evropský odpad.
 Věřím, že jsem Vás svým úvodem „nadzvedl“. Nechci Vám ale pouze odporovat a zatracovat Vás. Celý tento traktát, který Vám posílám, píši pouze proto, že si dělám naději, že se mi alespoň trochu podaří zvrátit Váš pohled na živnostníky a posunout Vaše rozhodování výrazně ekonomickým směrem. Stále fandím Sociální demokracii. Jsem bytostným stoupencem tohoto politického směru. O to více mne mrzí, že Vy i celá strana jste přesvědčeni o tak ekonomicky škodlivém bludu. Mám opravdové obavy, že vyhrajete-li volby, své záměry opravdu uskutečníte a ekonomickou krizi ještě prohloubíte.
 Celé toto mé psaní tedy přijměte, prosím, jako pokus Vás přesvědčit, že se hluboce mýlíte, rozdmýcháváte nenávist ke skupině občanů a zejména hluboce škodíte.
  
 Nejprve dovolte motto:
 Na židovské synagoze visel nápis: „Vstoupíš-li dovnitř s nepokrytou hlavou, je to jako kdybys zcizoložil“. Po čase kdosi připsal: „Vyzkoušel jsem obojí, nedá se to srovnat“.
 Já, když mne v 54 letech vyhodili z práce, jsem byl donucen se o sebe postarat sám. Vyzvedl jsem si „živnosťák“ a doklepal do důchodu.
 I já mohu tvrdit: „Vyzkoušel jsem obojí, nedá se to srovnat“.
 
 Co byste, jako ekonom měl vědět:
- OSVČ (živnostník) je pro stát přínosem již tím, že od státu nich nechce. Navíc přispívá do státní pokladny. Sice podle Vás málo, ale taky nic nepožaduje. Jestliže máme půl milionu nezaměstnaných (podle původní metodiky téměř milion. 9,1% z 10 milionů je téměř milionek), pak bych každého, kdo zamíří místo na pracovní úřad na živnostenský odbor, hladil po vláskách, umetal mu cestičku a otvíral dveře.
 Kdyby si každý, kdo ztratí zaměstnání, vyzvedl ŽL, stát by měl vystaráno. Podpora v nezaměstnanosti něco stojí. Ani zdravotní pojištění by za ně nemusel platit stát. Živnostníkům vyčítáte, že platí málo (k tomu se ještě dostanu) a zdravotní péči mají stejnou jako zaměstnanci. To považujete za nespravedlivé. I nezaměstnaní mají stejnou zdravotní péči. Platí za ně stát. A daleko méně, než živnostníci.
- Je veliký rozdíl mezi mzdou a „ziskem“ (příjmy – výdaje) OSVČ. Zaměstnanec (daňový soumar) strčí výplatu „za žebro“ a celou jí může použít pro svou spotřebu. V práci si dojde vyfasovat i toaletní papír, automaticky předpokládá, že bude mít zajištěnu pracovní místnost, že bude mít pracoviště vytopeno na předepsanou teplotu, bude se mu svítit (dostatečně, aby si nezkazil zrak) na stravu na pracovišti dostane stravenky, veškeré vybavení, pracovní pomůcky, přístroje mu někdo zajistí. On odevzdá pouze svou práci. Když se mu stane pracovní úraz, zaměstnavatel ho odškodní. Totéž v nemoci z povolání.
- Živnostník když vypočte příjmy – výdaje, zaplatí sociální, zdravotní pojištění a daně, to co zbude nemůže „strčit za žebro“. Z toho musí zaplatit nájem té místnosti, topení, světlo, veškeré pomůcky, nástroje a nářadí. Pak teprve může začít odevzdávat svou práci. Teprve to, co zbude, může použít pro svou potřebu. Jistě řeknete, že to vše dá do nákladů. Samozřejmě. Při podání daňového přiznání. Opět ale z toho, co zbude, (příjmy – výdaje) musí celý rok platit nájem té místnosti, teplo, světlo a.t.d. Teprve co zbude, může použít pro sebe. Ovšem celý rozdíl příjmy – výdaje je základem pro výpočet odvodů. Je veliký rozdíl mezi mzdou 20.000,-Kč/měs., a 20.000,-Kč/měs. jako rozdíl příjmy – výdaje.
- Jistě jako ekonom víte, že vytvoření pracovního místa něco stojí. Živnostník je zároveň zaměstnavatelem i zaměstnancem. Vytvořil pracovní místo přinejmenším pro sebe, často pro členy své rodiny. Nejen to. Každé pracovní místo vyžaduje nejen investiční náklady na jeho vytvoření, ale jeho udržení si vyžaduje i průběžné provozní náklady. Za to bych živnostníka netrestal.
- Jistě Vás nemusím poučovat, že hospodářská činnost se dělí na činnost produktivní, která vytváří produkt trvalé hodnoty, tedy zboží, a služby, které se okamžitě konzumují a jejich hodnota konzumací zaniká. Jistě víte i to, že produktivita v produkční části hospodářské činnosti prudce stoupá vlivem vědecko technického rozvoje. Výsledky vědy a techniky stále více nahrazují lidskou práci. V praxi to znamená, že v produkční činnosti potřeba lidské práce stále klesá. Hospodářská činnost jednotlivců se následkem toho stále přesouvá z produkční činnosti do oblasti služeb. Protože živnostník jako jedinec nemá šanci obstát v konkurenci investičních celků v oblasti produkce, drtivá většina živnostníků „podniká“ v oblasti služeb.
- Jistě mi uvěříte, že v období nepříznivého ekonomického vývoje klesá kupní síla drtivé většiny občanů. Klesá tedy výrazně vnitřní spotřeba. Jistě není třeba dokazovat, že v okamžiku, kdy rozhodující síla vnitřní poptávky má problémy zaplatit nájem, inkaso, vydržet aby bylo na oběd i dva dny před výplatou, omezí své výdaje především tím, že škrtne výdaje za služby. Zatím co nájem, inkaso, topení, se platit musí, jíst se také musí (i když místo husy bude čočka), paní domu zjistí, že vlastně nemusí 2x za měsíc ke kadeřníkovi, obejde se i bez manikúry, trávník si rodinka poseká sama, byt by sice potřeboval vymalovat, ale ještě to dva roky vydrží, na dovolenou pojedeme k tetě Bláže, stejně jsme tam 15 let nebyli. Nazývat v této situaci živnostníky, kteří se živí především službami, parazity kteří parazitují na zaměstnancích, je nejenom urážka, ale i totální neznalost poměrů. U ekonoma překvapivá. Nic na tom nezmění ani sebevícekrát opakovaná omluva, jestliže i nadále poukazujete, že živnostníci odvádějí do státního rozpočtu málo a že je nutno jim zvýšit odvody.
 
 Tolik k obecnému pohledu na postavení živnostníka v ekonomickém modelu státu. Nyní trochu matematiky. Spíše počtů.
 Zde, v oblasti počtů, se výrazně projevuje obecná nechuť k matematice a z toho vyplývajícímu logickému myšlení. V takovém prostředí se velice snadno ujmou naprosté bláboly. Nejen to, že se ujmou. Veřejnost je o jejich pravdivosti skálopevně přesvědčena a odmítá je opustit. Nelze je vyvrátit sebelogičtějšími argumenty. Veřejnost je dokonce schopna toho, kdo bude logicky argumentovat, označit za blbce. A to i když bude předkládat nezvratné důkazy.
 Já tomuto jevu říkám vtíravě matoucí logika.
 Tuto disciplinu, vtíravě matoucí logiku, dokáží velice účinně používat nejrůznější podvodníci. Je velice zajímavé, že tito podvodníci, mistři vtíravě matoucí logiky, obvykle nepatří k nejinteligentnějším společenským vrstvám. Kupodivu mnohé z této discipliny užívá i ekonomický velmistr Kalousek.
 
   Příkladů lze uvést mnoho.
 
 Příklad: Tři kamarádi, bydlící společně na koleji se dohodli, že si koupí nového budíka. V obchodě byl právě pouze prodavač – učedník. Šéf byl na obědě. Učedník jim nabídl budíka za 30,- Kč. Hoši tedy dali každý 10,-Kč, vzali budíka a odešli. Šéf se vrátil z oběda a ptal se, co se dělo. Učedník oznámil, že prodal tady toho budíka za 30,-Kč.
 Šéf se podrbal za uchem a prohlásil: No jo, ale my jsme tohohle budíka zlevnili na 25,-Kč. Byl to ale poctivec ze staré školy, vzal z kasy pět korun, dal je učedníkovi a řekl, ať za nimi doběhne a vrátí jim je.
 Učedník, produkt moderní doby, si ale řekl: Oni nic nevědí, dvě koruny strčil do kapsy a klukům vrátil každému korunu.
 No a můžeme počítat: Kluci zaplatili každý 10,-Kč, 1,-Kč dostali zpět, zaplatili tedy každý 9,-Kč.
 3x9=27. 2,-Kč si nechal učedník. To je 29,-Kč. A kde je, sakra, ta třicátá koruna?
 
 Nebo další příklad. Ten úspěšně užívají podvodní účetní při prověrkách. Nebo parta primitivů, kteří touto metodou dokáží ošálit prodavačku, že jim nejen nechá zboží, ale i vrátí více peněz, než zaplatili.  
 Položte pravou ruku s roztaženými prsty před sebe na stůl. No a budeme počítat:
10 – skrčte malíček pravé ruky.
9 – skrčte prsteníček
8 – skrčte prostředníček
7 – skrčte ukazováček
6 – skrčte palec
Teď schovejte palec levé ruky do dlaně, přidejte levou ruku k pravé na stůl a můžete prohlásit: „A tady jsou ty čtyři“.
 Chytrý účetní vede všechny svazky pintlich do puntíku přesně. Své podvody realizuje pouze v jednom svazku. V tom, který jako Vy palec levé ruky, před auditory zatají. Auditoři, kteří od rána neobjevili jedinou chybičku, prolétnou zběžně i ty zbývající čtyři a podepíší protokol. Účetní je vyznamenán a dostane odměnu za vzorně vedenou evidenci.
 
 Těmito příklady zdánlivě zdržuji a blábolím nesmysly. Uvádím je však proto, že se nemohu zbavit pocitu, že stejně vtíravě matoucí logice podléháte i Vy při pohledu na živnostníky.
 
 Tak tedy k těm počtům:
 Nejprve obecnou úvahu:
 Jestliže popravdě přiznáme, že živnostník plní funkci zaměstnavatele i zaměstnance, pak musíme přiznat, že budeme-li brát za základ k jeho odvodům SZ, ZP, i daní jeho rozdíl příjmy – výdaje, je to totéž, jako když nařídíme, že obchodní společnost bude odvádět zdravotní i sociální pojištění z celého svého zisku a nikoli pouze z vyplacených mezd. Přehlížení této skutečnosti je první základ, který vede k matoucí logice.
 Dalším omylem, takříkajíc fundamentálním, je skutečnost, že se automaticky vychází ze vztahu:
Hrubá mzda zaměstnance = rozdíl příjmy – výdaje živnostníka. To je tak vtíravá, matoucí logika, které se natolik uvěří, že se vůbec nepřipouští pochybnosti.
 Způsobem nepřipouštějícím pochybnosti se vychází z toho, že má-li zaměstnanec hrubý měsíční příjem 20.000,-Kč/měs a živnostník vypočte příjmy – výdaje v téže výši 20.00,-Kč /měs., mají stejný příjem. Měli by tedy odvádět stejně. To, že živnostník odvádí zdravotní i sociální pojištění pouze z 50% této částky, se bere jako příkoří a automaticky se věří, že zaměstnanec „platí“ dvakrát tolik. Závěr? S tím se musí něco udělat.
 Je tomu skutečně tak? Je tato úvaha správná? Otevřeně říkám, že to je totální omyl, zakládající převažující část nenávisti k živnostníkům.
 V čem spočívá chyba? Uvedená rovnost neplatí. Příjmy zaměstnance a živnostníka jsou diametrálně rozdílné. Jak to? Protože za zaměstnance 25% sociálního zabezpečení a 9% zdravotního pojištění platí zaměstnavatel.
 Teď jistě vyskočíte a označíte můj názor za blbost. Vždyť je to přece jedno, kdo to platí. Důležité je, kolik dostane stát. Váš výskok je ovšem pouze důkazem, jak silně vtíravá může být matoucí logika. Přiznejte si, že tento názor zastáváte pouze z čisté náklonnosti k zaměstnancům.
 Zkuste si představit, že mne, jako živnostníka navštíví pomatený lidumil, který prohlásí, že od teď bude za mne platit 25% na SZ a 9% ZP. Tedy 34% mého rozdílu příjmy – výdaje bude místo mne odvádět on. Jistě nařídíte, že tuto částku musím zanést do příjmů a v daňovém přiznání vyúčtovat.
 Jestliže si tuto chybu uvědomíme, musíme přiznat, že v uvedeném případě má živnostník příjem 20.000,-Kč/měs., ale zaměstnanec 26.800,-Kč/měs. K jeho příjmu musíme připočíst to, co za něho zaplatil zaměstnavatel.
 Zde musím souhlasit s velmistrem Kalouskem, který zavedl superhrubou mzdu jako základ daně. I on však podlehl vtíravě matoucí logice a tuto superhrubou mzdu přenesl na živnostníky tím, že stanovil, že platby sociálního a zdravotního pojištění nejsou odečitatelnou položkou od základu daně. Tím dosáhl toho, že zatím co zaměstnanec platí daně ze skutečného příjmu, tedy i z částek, které za něho platí někdo jiný – zaměstnavatel, živnostník platí daně i z toho, co již jednou zaplatil a mělo by být tedy jeho výdajem.
 Uvedená chyba „rovnosti příjmů“ ovšem pokračuje. Zatím co částka, ze které se stanoví vyměřovací základ SZ i ZP živnostníka je celý jeho příjem 20.000,-Kč, zaměstnancův vyměřovací základ není celý jeho příjem, ale též pouze hrubá mzda, tedy též 20.000,-Kč.
 A tak vycházíme-li z toho, že živnostníkův skutečný vyměřovací základ obou pojištění je snížen na 50% celkového příjmu, musíme přiznat, že vyměřovací základ zaměstnance činí 74,63% jeho skutečného příjmu.
 V další příloze Vám zasílám sešit Excel. Obsahuje 2 tabulky. Na listu 1 a listu 2. Tyto tabulky moje tvrzení dokazují.
 Jestliže uvádíte, že úlevy živnostníkům by měly činit 20%, tabulka dokazuje, že cíle je dosaženo.
 Pane inženýre. Myslím, že byste si měl takovouto tabulku sestrojit, než začnete veřejně hlásat své domněnky, o kterých jste mylně přesvědčen, že jsou exaktní.
 Nemusíte takovouto tabulku sestavovat sám. Jistě máte mzdovou účtárnu. Tam Vám jí sestrojí. Ještě Vám poradím. Nejlépe se obrátit na schopnou účetní. Obvykle to bývá nenápadná paní těsně důchodového věku, skromná, stůl má v úplném koutu účtárny, neplodného tlachání mladších kolegyň se nezúčastňuje, podnikové večírky vynechává. Z odměn dostala pouze 500,-Kč k padesátinám od odborů a dále jí čeká kytice růží k odchodu do důchodu. Ostatní kolegyně, bohatě pobírající odměny, se na ní se vším obracejí: „Stázičko, já tady mám....“ Tato paní s úsměvem poradí: „Holka to máš jednoduché, tohle přeneseš sem, vydělíš počtem pracovníků a zaneseš do osobních listů.“
 Doporučuji Vám dát této paní překontrolovat tabulky, které Vám zasílám. Abyste jim uvěřil. Předpokládám, že při prvním pohledu budete přesvědčen, že jsem si to vše vymyslel.
 Co dále vypovídá tabulka na listu 1?
-         Že vůbec není pravda, že zaměstnanec odvádí SZ a ZP z celých svých příjmů. Již jsem uvedl, že živnostník má vyměřovací základ 50% svého příjmu, zaměstnanec 74,63%. Tento poměr zůstává konstantní pro všechny výše hrubé mzdy.
-         Že vůbec není pravda, že zaměstnanec odvádí 2x více než živnostník. Násobek zaměstnancova odvodu se pohybuje od 1,24x při hrubé mzdě 10.000,-Kč/měs. Dvojnásobku dosáhne až při příjmu 30.000,-Kč/měs. (poslední sloupec vpravo)
-         Že vůbec není pravda, že živnostník odvádí SZ a ZP pouze z 50% příjmů. To je dáno stanovenými minimálními vyměřovacími základy odvozenými z průměrné mzdy. V tabulce je tento údaj v řádku Živnostník opravdu. Takže při příjmu 10.000,-Kč/měs., odevzdává na ZP sice z 50% příjmů ale ve výši 34,96% místo 13,5%. a to 1.728,-. Dokonce více, než zaplatí zaměstnanec při stejném příjmu i s tím, co za něho zaplatí zaměstnavatel. Ten zaplatí 1.350,-Kč.
            Ještě při 20.000,-Kč/měs., činí zdravotní pojistné živnostníka 17,48% z 50% příjmy – výdaje.
Živnostník tedy odevzdává 1.748,-Kč/měs., osoba bez vlastních příjmů platí 1.080,-Kč/měs.,
            Stát platí za své pojištěnce 723,-Kč/měs.
            Stále věříte, že živnostníci parazitují na zaměstnancích, přestože mají stejnou zdravotní péči?
            Je spravedlivé, že ten, kdo se válí doma na krovkách platí ZP minimum 1.080,-Kč, zatím co živnostník má minimum 1.747,-Kč/měs., i když nic nevydělá?
            Je správné, že v dobách, kdy stoupá nezaměstnanost, vázne ekonomika, ve velkém se propouští ze zaměstnání stoupají minimální obvody živnostníkovi, neboť jsou navázány na průměrnou mzdu? Průměrná mzda stoupá právě proto, že není práce a propouští se a celkový objem mezd se dělí menším počtem zaměstnaných.
-         Na pravé straně tabulky na listu 1 máte celkové odvody ZP a SZ zaměstnance a živnostníka. Vyčtete tam, že vůbec není pravda, že by zaměstnanec i s tím, co za něho platí zaměstnavatel odváděl 2x více než živnostník. V předposledním sloupci to je v %, v posledním je to vyjádřeno násobkem. Dvojnásobku dosáhne tento poměr až při příjmu 30.000,-/měs. Kolik zaměstnanců to bere? Statistický úřad uvádí, že 2/3 zaměstnanců nedosáhne ani na průměrnou mzdu. Myslíte, že živnostníci jsou na tom lépe?
 
 Na listu 2 je tabulka, která uvádí celkové odvody i s daní. V levé části je opět souhrn odvodů i s daní a v posledním sloupci je vyjádřeno násobkem, kolikrát více odvádí zaměstnanec.
 Na pravé straně je tabulka, kolik zůstane živnostníkovi a zaměstnanci jako čistý příjem po zaplacení celkových odvodů. (sloupec Čistá ruka). V úplně posledním sloupci je v % příjmů vyjádřeno, kolik činí celkové odvody zaměstnance a živnostníka. V této tabulce vycházím z hrubé mzdy zaměstnance. Běžný výpočet mzdy. Údaje tedy vychází z rovnosti Hrubá mzda = příjmy – výdaje živnostníka. Zde vidíte, že „čistá mzda“ živnostníka je při stejném příjmu výrazně nižší.
 Opět připomínám, že čistá mzda zaměstnance je to, co „strčí za žebro“ a slouží pro jeho osobní spotřebu. Sloupec „Čistá ruka“ v řádku živnostník uvádí částku, ze které živnostník investuje a kryje provozní náklady svého „podniku“. Teprve zbude-li něco, může použít pro sebe.
 Stále jste přesvědčen, že živnostníci parazitují na zaměstnancích, odvádějí málo a „s tím se musí něco udělat“?
 K Vašim argumentům bych ještě uvedl, že sám uvádíte, že zaměstnanců je 3,2 milionů. Živnostníků 800.000. Logicky je-li zaměstnanců 4x více, odvedou do státní kasy více na odvodech.
 A nejen to. U živnostníků neexistuje to, co v zaměstnaneckém poměru. Zejména ve státní správě. Tam lze vyplácet astronomické sumy, neboť se bere z anonymních státních peněz. Odměna není nikterak závislá na hodnotě odevzdané práce. Tam rozhodují vzájemné vazby nejrůznějšího původu. Mnohdy mají charakter výpalného, mnohdy mají význam roubíku do úst, často mají funkci buldozeru dámských srdcí.
 Jestliže pan ministr Drábek vyplatí svému kolegovi mimo jeho elitní plat odměnu 800.000,-Kč za jedno čtvrtletí, jestliže i nejvyšší činitel si získává náklonnost své spolupracovnice astronomickým platem a mimořádnými odměnami ve výši výhry ve Sportce, nelze se divit, že vzniká dojem, že stát táhnou daňoví soumaři – zaměstnanci a živnostníci na nich parazitují. To je ovšem něco, o čem se nesmí mluvit. Pan Randák čelí žalobě státního zástupce, že výši takových odměn vyzradil veřejnosti. Neuvěřitelné. To je demokracie? To je právo na informace? Uvidíme, jak bude soud nezávislý.
 Já, kdybych hledal parazity, kteří škodí státu a jeho ekonomice, hledal bych především v naznačeném sektoru.
 Pane inženýre. Myslím, že jste svým výrokem a zejména následným zdůrazňováním, že živnostníci odvádějí málo a proto, až se dostanete k moci, „s tím něco musíte udělat“, projevil velice zřetelně neznalost poměrů, problémů, se kterými se musí potýkat živnostníci a zejména nedocenění významu živnostníků pro ekonomiku státu.
 Doufám, že jsem Vám předložil dostatečné důkazy k tomu, abyste tento svůj názor razantně změnil a hlavně zdůraznil veřejnosti, že necháte živnostníky na pokoji, nebo ještě lépe, usnadníte jim jejich počínání, protože jejich činnost je velice významná.
 Jako problém vidím výdajové paušály. Ty jsou nastaveny příliš vysoko a příliš obecně, anonymně. Využívají, či spíše zneužívají je ti „živnostníci“, kteří mají nejvyšší příjmy a nejnižší výdaje. Ti, kterým stačí počítač, tužka a papír. Tedy nejrůznější daňoví poradci, ti, kteří vedou účetnictví mnoha firmám, exekutoři, různí zprostředkovatelé čehokoli, jazykové kurzy, „rekvalifikační“ instituce.
 Tyto daňové paušály bych ponechal v zemědělství. Ostatní bych výrazně snížil a adresně rozčlenil.
 Pane inženýre. Přál bych si, abyste uznal mé námitky a abyste Vy, i celá ČSSD razantně změnili pohled na živnostníky. Potřebují spíše pomoc, než šikanu. Výsad, které má zaměstnanec, nikdy nedosáhnou. Zaměstnanec, už tím, že má zaručen pravidelný příjem, má nárok na dovolenou, může marodit, sice za peníze zaměstnavatele, má placené svátky, vše potřebné mu obstará zaměstnavatel, má výsady, o kterých si živnostník může nechat pouze zdát.
 Pane inženýre. Vychází-li Vám v centrální statistice, kolik odvádějí státu živnostníci a kolik zaměstnanci a Vy vidíte propastný rozdíl, snažte se pochopit, že tento rozdíl není tím, že živnostníci jsou lumpové, se kterými je nutno zatočit. Snažte se pochopit, že to je tím, že živnostníci zdaleka nevydělávají tolik, kolik si Vy představujete. Že živnostníci jsou rádi, splní-li minimální odvody, které jste na ně navalili, nekřesťanské nájemné a utáhnou si opasek. Protože další schod dolů je už pouze pracovní úřad. Že mnozí nezvládnou ani to a „zavřou krám“. A jdou na ten pracák.  
 Budete-li pokračovat v honbě na živnostníky, budete mít jenom problémy. Nutno podotknout, že oprávněně. Všiml jste si, Jak ODS i TOP09 kuje okamžitě železo a na základě Vašich výroků boduje? Nepodceňujte veřejnost. V tomto musí dát za pravdu pravicovému názoru. Nikoli proto, že je pravicový. Proto, že je správnější. Opět vzrůstá nebezpečí, že pravice získá hlasy i těch, kteří s ní nesouhlasí.
   Jan Sladký
 
 
 
 
 

 

 

 

Po památném projevu pana Mládka na sjezdu ČSSD jsem mu poslal níže uvedené psaníčko. Tabulky, které uvádím jsou zde, v mém samizdatu v kapitolách Živnostníkům zvoní hrana? 1-2-3. Nedali si říci. Je volební debakl náhodný?