Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhý pilíř důchodového pojištění

 

Druhý „pilíř“ důchodového pojištění.
Podvod tisíciletí a zločinné zneužití matematické, právní a ekonomické negramotnosti národa.
 Ve čtvrtek 18.října jsem sledoval pořad Michaely Jílkové Máte slovo. Obvykle tento pořad nesleduji, protože se většinou zvrhne v hádanici, ve které restaurační argumenty „zástupců veřejnosti“ nemají jinou váhu proti nacvičeným frázím a rozhodovací převaze zástupců vládnoucí kliky, než že si veřejnost uleví na úrovni hospodské debaty. Navíc „ostrá“ Jílková, kdykoli se schyluje k významnější myšlence, diskusi utne.
 Tentokrát bylo téma důchodová reforma a ohlášen pan ministr Drábek. Je to můj oblíbenec, neboť velice přesvědčivě a s vážnou tváří dokáže pronášet takové nesmysly, že by se za ně nemusel stydět leckterý profesionální zločinec. Myslím, že se zcela vyrovná geniálnímu ministrovi financí Kalouskovi. Dokonce bych řekl, že v hospodě by mohl mít navrch.
 Dále se zúčastnili náměstek ministra financí Radek Urban (Kalousek se drží v pozadí. I při „metanolové aféře“. Tomu nevadilo pančování lihovin. On a jeho analytický útvar pouze doměřoval spotřební daň. O pančování se vědělo několik let. Dokonce i s popisem, jak se to dělá) a prezident asociace penzijních fondů, bývalý ministr financí a člen NERVU Jiří Rusnok.
 Veřejnost tentokrát zastupovali účastníci na dobré úrovni. Bývalá ředitelka základní školy paní Božena Horáčková a bývalý řidič Jan Šafář.
 Drábek nezklamal. Opakuje své demagogie neustále dokola. Např. že my, (Česká republika) jsme „na tom“ dobře. Jiné státy snižují důchody, zatím co u nás neustále rostou. Neuvádí však, že „jinde“ snižují starobní důchody ze 70% na 65% průměrné mzdy, zatím co u nás činil v roce 2011 průměrný důchod 42,51% průměrné mzdy a snížením valorizace, která nepokryje inflaci se jeho reálná hodnota dále sníží.
 Celá parta na pravici obrazovky vystupovala jako stmelená parta zločinných diktátorů, kteří si ukradli stát a necítí se vázáni ničím. Zejména ne Ústavou. Zcela jednohlasně, podle zásady stokrát opakovaná lež se stává pravdou, prohlubovali veřejnosti vnucovanou myšlenku, že každý občan si na svůj důchod musí vydělat a našetřit sám, protože stát mu nic nedá.
 V normálním, demokratickém státě, by každý představitel státu, který něco takového veřejně vysloví, by měl nikoli okamžitě ze své funkce vyletět, ale stanout před soudem jako nejtěžší zločinec s obžalobou pro vlastizradu.
 Ústava České republiky v Listině základních práv a svobod totiž říká:
Článek 26
 (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.
Článek 30
(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
 
Přímo v Ústavě je stanoveno:
Článek 9
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
 Zločinná parta, která zneužívá vůle voličů ve svůj prospěch, se ničím takovým nenechá omezovat. Ústava České republiky je pro ní cár toaletního papíru. Vůbec si nepřipouštějí, že vůlí občanů byli delegováni do řídících funkcí státu proto, aby naplňovali to, co si lid stanovil jako svůj základní zákon fungování státu. Aby zajistili to, co jim Ústava ukládá. A když to nedokáží, aby z řízení státu odešli.
 Tato parta je přesvědčena, že stát je něco imaginárního, nástroj jejich vládnutí, nástroj, pomocí něhož mohou rozkazovat lidu a neomezeně jej vydírat. Nástroj, jehož pomocí mohou libovolně stanovovat občanům povinnosti, předepisovat daně, stanovovat občanům vysoké poplatky za cokoli, vymýšlet nejrůznější šikany aby mohli vybírat astronomické pokuty od těch, kteří se nepodvolí, za směšné přestupky pomocí exekutorů drancovat občanům i to, na co si poctivě vydělali.
 A to vše, aniž by si sebeméně připustili, že stát je občanům za toto vydírání také něčím zavázán.
 Vysoce účinnou, sofistikovanou propagandou se této zločinné partě podařilo ovlivnit veřejné mínění natolik, že občan vnímá stát jako něco, co stojí mimo něj a s čím je nutno neustále bojovat a před čím je nutno se neustále bránit a být ve střehu.
 To je ovšem základní omyl, který, jak jsem uvedl, se bohužel uvedené partě podařilo hluboce zatlouci do podvědomí veřejnosti. Stokrát uvedená lež se stává pravdou.
 Pravdou, alespoň v demokratické společnosti, je ovšem pravý opak. Stát jsme my, občané. Občané si stanovují stát, aby jim zajistil to, co jedinec nezmůže. Vnitřní i vnější bezpečnost, výchovu následné generace, tedy mládeže, veřejně prospěšnou výstavbu, systém, ve kterém každý občan bude moci uspokojit své základní potřeby. Tedy i tehdy, kdy mu již síly nestačí na to, aby se uživil sám. Tak, jak stanoví Listina základních práv a svobod:
Článek 6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
 K uhájení života je bezpodmínečně nutné uspokojit základní životní potřeby. Člověk se musí najíst, musí se mít kde vyspat a musí mít oděv jako ochranu před vnějšími vlivy.
 Musí mít tedy prostředky, které mu zajistí alespoň základní potravu, alespoň minimální obydlí a minimální oděv. Dále přístup k pitné vodě a místo na vlastní výkaly. To má i králík v králíkárně.
  Toto vše chápali i otrokáři v dobách antiky. Věděli, že otrok se musí najíst a vyspat. I když jej nepovažovali za člověka, ale za věc.
  Stát, který si kmotři zprivatizovali, toto zajišťuje pouze ve věznicích a psích útulcích. Občana, kterého tato parta prostřednictvím ukradeného a zprivatizovaného státu celou produktivní část života vydírá, jakmile se pro stáří ocitne mimo zónu vydíratelnosti, odsune mimo okruh svého zájmu a jeho osud jí nezajímá. Podle jejího názoru se musí občan o sebe postarat sám. Měl na své stáří myslet od mládí a sám si na své stáří našetřit. Z toho, co mu tato parta daňových a odvodových vyděračů ponechá, aby neumřel hlady.
 Přesně podle zásady „hodného synka“: „Dědku, dej sem statek a farmu, kterou jsi vybudoval na zelené louce a táhni. Jestli sis nenašetřil a všechno vrazil do tý farmy, máš smůlu. Já se o tebe starat nebudu.“
 Přestože toto jsou známá fakta, tentokrát mne pořad paní Jílkové překvapil. Řekl bych až šokoval. Na třech místech zazněly výroky, které jsem si dosud neuvědomil.
 Plně jsem si uvědomil zločinnost vládnoucí tlupy a agresivitu její mediální masáže. Veřejnosti se už dlouho vnucuje do podvědomí, že dnešní třicátníci už nebudou mít starobní důchod žádný. Musí si našetřit sami. Tvrdí se to tak často, že to člověk přijímá pouze jako nezvratný fakt.
 Tentokrát to však ekonomický velmistr Rusnok a zejména Kalouskův podržtaška Urban tvrdili s takovým důrazem a s tak tvrdým až panovačným pohledem, že mne to donutilo se zamyslet, proč tak činí a proč jim na tomto zastrašování tolik záleží.
 Uvědomil jsem si, že jsem nikdy při tomto zastrašování neslyšel: „... a také nebudou odvádět 28% na důchodové pojištění ani příspěvek na zaměstnanost. Když nebudou mít žádný důchod“. Takže sociální pojištění se bude platit dál, ale důchody nebudou.
    Pánové Rusnok a Urban to odůvodňovali: To je přece každému jasné. Rodí se málo dětí, pracujících ubývá, důchodců přibývá, to jinak být nemůže. Proto je nutný druhý pilíř.(ten vyhodnotím v závěru). Zní to logicky.
 Veřejnost chápe význam „druhého pilíře“ jako něco, čím si přilepší na penzi a bez čeho ve stáří nepřežije.  Je tomu opravdu tak?
 Opět kalkul na matematickou a ekonomickou nevzdělanost veřejnosti. Rozvojem techniky, využitím vědeckých objevů produktivita roste. Produktivita je objem produkce na výkonnou jednotku. Tedy na jednoho pracujícího. Jeden pracující tedy vyprodukuje větší objem produkce. To je průvodní následek vědecko technického rozvoje. Technika nahrazuje lidskou práci, potřeba lidské práce klesá, klesají počty zaměstnanců. Přesto celková produkce stoupá. (každý rok se vyčísluje přírůstek HDP. Tedy pokud tento trend netorpéduje geniální nejlepší ministr financí vesmíru a nejbližšího okolí)
 I při menším počtu pracujících vyšší produkce uživí větší počet důchodců. Podle údajů Statistického úřadu na 1 průměrný důchod v roce 2000 bylo potřeba odvodů z 1,69 průměrné mzdy, v roce 2011 již pouze 1,52. (vypočteno z poměru odvodů SP z průměrné mzdy a výše průměrného důchodu).
 Toto vše ekonomicky vzdělaní pánové Rusnok a Urban musí vědět. Proč to zamlčují? Nevzniká ten údajný deficit potom, co byl zaveden „strop sociálního pojištění“, aby ti bohatí nemuseli podporovat „socky“?
 Proč tito pánové zdůrazňují nutnost „druhého pilíře“ a straší ty, kteří do této zlodějiny nevstoupí? Komu bude vyhovovat "penzijní fond druhého pilíře", do kterého budou 30 roků pouze přitékat peníze, aniž by musel jedinou korunu vydat?
 Význam pojmu „šetření na důchod“ vysvětlila krásně bývalá ředitelka základní školy paní Božena Horáčková. Sdělila panu Drábkovi, že ona zodpovědná byla. Celou dobu si střádala do penzijního fondu aby měla na stáří. Oznámila mu: „když jsem odcházela do penze, dostala jsem 72.000,-Kč“
Pro průměrného zaměstnance balík. Paní Horáčková ale pokračovala: „to je polovina Vašeho měsíčního platu, pane ministře“. Já dodávám: „A pouze 1/11 odměny, kterou jste udělil z našich daní svému náměstkovi Šiškovi, pane ministře“. To člověka zamrazí a leccos uvede na pravou míru.
 Vrcholný bonbónek ale vypadl přímo z paní Jílkové. Takový, že to většinu veřejnosti včetně mne, dosud ani nenapadlo.
 Veřejnost chápe „druhý pilíř“ jak něco, čím se postará sám o sebe a přilepší si k důchodu. Někteří tomu dokonce věří. Propagandističtí manipulátoři zde sprostě zneužívají lidské chamtivosti a neochoty se o svůj majetek s někým dělit. Zdůvodňují to takto: „sociální pojištění, které platíte, platíte na důchody těch druhých. Teď máte možnost 3% z toho si uložit na svůj vlastní účet, přidáte si 2% ze svého a je to jenom Vaše. Neplatíte to ve prospěch těch druhých“
 Na to hodně lidí pro svou hamižnost naskočí. Dám si to na svůj účet a budu se mít v důchodu lépe. Proč se starat o druhé? Ti mi mohou být ukradeni.
 Jaká je skutečnost?
 Nejprve ten bonbónek moderátorky Jílkové. Postavila se tváří v tvář panu Rusnokovi a pronesla: „No, ale ten, kdo se zapojí do druhého pilíře, dostane potom menší důchod z toho průběžného systému.“ Pan Rusnok ani okem nemrkl a vypálil: „To je přece logické, když do průběžného systému bude méně přispívat“. To mi přejel mráz po zádech. To dosud nebylo řečeno a veřejnost si to zřejmě vůbec neuvědomuje. Zřejmě to je hlavní „fígl“ tohoto systému.
 Tedy žádné přilepšení k důchodu. Důchod bude nižší a dorovná se to úsporami. Opravdu se to dorovná? Vyplatí se to?
 Tak tedy dejme informace dohromady, začněme myslet a počítat.
1)      Od 1.1.2013 budou moci „vstoupit“ do druhého pilíře pouze věkově 35 a mladší.
2)      Nemohou vystoupit.
3)      První účastníci „druhého pilíře“ budou odcházet do důchodu za 30 roků. Tedy v roce 2043.
4)      30 roků, tedy do roku 2043, se budou na účtu soukromého „penzijního fondu“ pouze shromažďovat peníze, aniž by fond musel vyplatit jedinou korunu budoucím důchodcům.
5)      Za 30 roků trvání soukromého „penzijního fondu“ mnozí zakládající členové zemřou. (Rusnokovi je 52 roků)
6)      Stát do tohoto „spoření nepřispívá ani korunou a vklady negarantuje.
7)      Účastník „druhého pilíře“ vloží do průběžného systému pouze 25%, 3% dá do „druhého pilíře penzijního pojištění“ a přidá 2% navíc ze své výplaty. Dobrovolně si tedy zvýší odvod na sociální pojištění na 30% svého příjmu. Všichni ostatní budou odvádět na sociální pojištění 28%. Důchod dostanou z průběžného systému. 
        Náš naivka, který dobrovolně odváděl 30%, bude mít z průběžného systému nižší důchod. Dorovná se mu to z jeho vlastních úspor. Opravdu se mu to dorovná?
         Nepočítám příspěvek na zaměstnanost a nemocenské pojištění. To zřejmě zůstane.
8)      Vyměřovací základ na důchod z průběžného systému se mu stanoví z jeho pojistného, 25% jeho mzdy.
 No a začněme počítat.
 Vezměme za základ mzdu 20.000,-Kč/měs. Současných 28% důchodového pojištění je 5.600,-Kč. Účastník „druhého pilíře“ odvede pouze 25%, tedy 5.000,-Kč
600,-Kč dá do „druhého pilíře“ a přidá 400,-Kč ze svého. Tedy rovných 1.000,-Kč.
 Až půjde do důchodu, bude základem průběžného systému jeho vyměřovací základ, daný výší příspěvku do průběžného pilíře.
 Kdyby nenaletěl na „druhý pilíř“, bude se jeho důchod vypočítávat z 20.000,-Kč. On však odváděl pouze 25%. O 600,-Kč méně. Vyměřovacím základem jeho důchodu tak bude částka 17.857,-Kč.
Ale pozor!!! To je okamžitý stav. Např. pro rok 2013. Správa sociálního zabezpečení má přesnou evidenci Vašich příjmů za celou Vaší produktivní dobu.
 Při výpočtu důchodu se příjmy z minulých roků přepočítávají t.zv. přepočítacím koeficientem. Čím je evidovaný rok vzdálenější, tím je přepočítací koeficient vyšší. Tyto koeficienty vyhlašuje každoročně ministerstvo práce a sociálních věcí zvláštní vyhláškou. Vyrovnává se tím inflace.
Pro rok 1986, od kdy se příjmy berou v úvahu, byl např. v roce 2009 přepočítací koeficient 7,9987.
Znamená to, že kdyby klient bral v roce 1986 20.000,-Kč/měsíc, do důchodu by se vycházelo ze mzdy 159.974,-Kč/měsíc.
Jelikož vyměřovací základ našeho naivky je pouze 17.857,-Kč (protože si 600,-Kč strčil do „druhého pilíře“, aby se měl v důchodu lépe), (pro příklad) vycházelo by se mu z roku 1986 ze mzdy 142.833,-Kč.
To je samozřejmě příklad ze současnosti. Mzda z roku před 23 roky. První naivkové půjdou do důchodu za 30 roků. I tam budou jistě přepočítací koeficienty. Ty se na úspory v „druhém pilíři“ vztahovat nebudou. Co sis našetřil, to máš.
 Nejen to. Když naši naivkové doběhnou do důchodu, jistě v něm budou chtít nějaký čas setrvat. Protože inflace je neúprosná, důchody se obvykle každoročně valorizují. Našemu naivkovi se bude valorizovat pouze jeho snížený důchod z průběžného systému. Valorizace se na úspory v „druhém pilíři“ nemohou vztahovat. Fond je soukromý. Protože vlastní hamižností a mediální masáží zmanipulovaní naivkové (šetří si na vlastní důchod a nemusejí přispívat na jiné) mají trvale nižší důchod z průběžného systému, i valorizace budou nižší.
Vyrovnat by jim to měly jejich vlastní úspory v „druhém pilíři“. Nejen to. Měli by se mít lépe. Protože kdo si takto nenašetří, bude na tom zle. Alespoň podle dnešních finančních kormidelníků.
 Vyrovnají úspory ztrátu z průběžného pilíře?
 Za 30 roků vložené peníze následkem inflace natolik ztratí hodnotu, že se vrátí pouze zlomek vložené reálné hodnoty. Pro názornost si každý může představit svoji mzdu před 30 roky a uvědomit si, co znamenala tisícikoruna tehdy a jakou hodnotu má dnes. Fond funguje takto: Dejte nám peníze teď, když mají jakousi hodnotu, my Vám je vrátíme, až tuto hodnotu ztratí. V roce 2013 si naivka uloží každý měsíc tisícovku. Jakou hodnotu bude mít tato tisícovka v roce 2043? Co si za ní koupí?
 Stát toto „spoření“ do „druhého pilíře“ nijak negarantuje. Vůbec negarantuje nejen zhodnocení úspor, ale ani jejich návratnost. Když fond zkrachuje, Vaše smůla. Volili jste špatný fond.
Jaká jsou rizika?
 Soukromý penzijní fond je soukromá obchodní společnost. Její fungování upravuje Obchodní zákoník. Tato společnost je registrovaná u Obchodního soudu a má Správní radu, Dozorčí radu, výkoného ředitele, jeho náměstky, vedoucí jednotlivých odborů, pracovní personál. Sekretářky, mluvčí, řidiče, platí nájem budov, kupuje vybavení, má provozní výdaje.
 Každá obchodní společnost je založena za účelem dosažení zisku (definice z Obchodního zákoníku).
 Z hlediska ekonomických ukazatelů je soukromý penzijní fond, zapojený do „druhého pilíře“ až absurdně úspěšnou společností. Tak úspěšnou, že neexistuje srovnání. 30 roků budou na účtu této společnosti pouze přibývat peníze, aniž by musel fond vyplatit jeden jediný důchod. Za 30 roků to budou miliardy. Tak úspěšná společnost bude vyplácet svým členům pohádkové platy a odměny, koupí si luxusní dům, luxusně jej vybaví. Loajálním členům bude proplácet luxusní dovolené. Pro regeneraci jejich pracovní síly. Budou jistě vyčerpaní. Jistě si vyplatí i třinácté platy. Vánoce jsou časem zvýšených životních nákladů. Nepřehlédnou ani významná životní jubilea svých členů.
 Se solventností si nemusí lámat hlavu. Žádné platby nemusí 30 roků vydávat. Když kdokoli z členů společnost vytuneluje, pozná se to až v roce 2043, při výplatách prvních důchodů. Mezitím několik zakládajících členů zemře. Ti žijící „to hodí“ na ty zemřelé.
V lepším případě plynule přejde tento fond ze systému "druhý pilíř" na systém průběžný. Důchody bude vyplácet z toho, co ti produktivní vloží. Ovšem bez navýšení, a bez valorizace. To, co důvěřivci vložili od r. 2013 do roku 2043 se prostě "někam ztratí".
Tak vzhůru do „druhého pilíře“. Ať se máme v důchodu lépe.
Jan Sladký