Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč si musíme utáhnout opasky a zaplatit soudcům

Abychom všicni pochopili, proč si musíme všichni utáhnout opasky a královsky platit soudce, abychom pochopili, kdo nás soudí, kdo ochraňuje naše práva, uveřejňuji odpověď Ministerstva práce a sociálních věcí, kam jsem poslal upozornění a mojí výzvu, kterou jsem adresoval poslancům. Tuto výzvu jsem uveřejnil zde v příspěvku Nebetyčná drzost soudců.

Obdržel jsem tuto odpověď:

                                      Vážený pan

                                      Jan Sladký

Naše č.j. 2015/8128-52                                                    V Praze dne  4. března 2015

Vyřizuje Mgr. Roučková

I. 2283

Věc:   Odpověď na podání – platová základna soudců

K Vašemu e-mailovému podání sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí toto stanovisko:

Zákonem č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), došlo s účinností od 1. ledna 2004 ke změně do té doby používaného problematického způsobu stanovení platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a soudců. S cílem napravit jeho negativa (výrazně se rozevíraly nůžky mezi přírůstkem platů v nepodnikatelské sféře a přírůstkem platů představitelů státní moci a soudců) byla v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, (dále jen „zákon o platu“), nastavena relace k průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Účelem tohoto nastavení bylo vytvoření stabilní vazby mezi platy ústavních činitelů na straně jedné a vývojem platů skutečně (nikoliv fiktivně) poskytovaných za práci v nepodnikatelské sféře na straně druhé tak, aby platy ústavních činitelů sledovaly jejich vývoj daný možnostmi vytvořených veřejných zdrojů a vůlí představitelů státní moci na jejich vynakládání k danému účelu. K této veličině byl stanoven poměr (trojnásobek) pro platovou základnu, a to s ohledem na do té doby dosaženou výši platové základny.  

Průměrná hrubá měsíční mzda v nepodnikatelské sféře – fyzické osoby - představuje podíl platů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního, tj. skutečného, počtu. Do platů se zahrnují všechny jeho složky, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jde tedy vedle platových tarifů i o osobní příplatky, příplatky za vedení, platy za práci přesčas, příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatky, příplatky za práci ve svátek, v sobotu a v neděli, ale také o odměny a cílové odměny. Rovněž se započítává i náhrada platu a odměny za pracovní pohotovost. Nelze tedy pouze účelově poukazovat na skutečnost, že jsou zde započítány i platy zaměstnanců s kratší pracovní dobou, a nevidět jiné složky platu, které jsou buď soudcům navíc poskytovány, nebo jsou poskytovány zaměstnancům za jiné podmínky výkonu práce, než za jakých pracují soudci. Vedle platu, který je pro soudce vypočítán z platové základny a platového koeficientu v závislosti na stupni soudu a délce započtené doby, se však soudcům zvyšuje koeficient za výkon funkce (obdoba příplatku za vedení) a plat za práci přesčas konanou v noci a v den pracovního klidu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí proto dosud používalo při výpočtu platové základny vyhlašované ve Sbírce zákonů sdělením v souladu se zákonným zmocněním tu statistickou veličinu, která je zveřejňována Českým statistickým úřadem v tabulce s názvem „Průměrná hrubá měsíční mzda – fyzické osoby“, tedy stejnou, jako byla použita při stanovení výše platové základny v zákoně o platu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., tak, aby se platy představitelů státní moci a soudců vyvíjely v závislosti na její změně. To byl také důvod její jednoznačné identifikace v § 3 odst. 3 zákona o platu a odlišení od jiné, tehdy již rovněž sledované statistické veličiny - průměrná hrubá měsíční mzda v nepodnikatelské sféře – přepočtené počty, u které jde o matematický přímo úměrný propočet Českého statistického úřadu, který nemá nic společného s realitou vyplacených platů (některé složky platu jsou poskytovány ojediněle, jiné za splnění určitého úkolu bez přímé vazby na odpracovanou dobu, výdělek není očištěn o nemocnost) a která má význam pouze jako plánovací metoda.

            Z uvedených skutečností je zřejmé, že Ministerstvo práce a sociálních věcí se s právním názorem Nejvyššího soudu uvedeným v odůvodnění rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1440/2014-456 ze dne 29. 12. 2014 ohledně nesprávnosti použité statistické veličiny při výpočtu a vyhlašování výše platových základen ve sděleních neztotožňuje a nesouhlasí s ním. Problematikou platů soudců se v uplynulých letech dokonce několikrát zabýval i Ústavní soud a zákonnost výpočtu platových základen nikdy nezpochybnil. Přesto je třeba konstatovat, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá k dispozici žádný právní nástroj, kterým by vyslovený právní názor Nejvyššího soudu mohlo zvrátit.

Nejedná se o první odchylný právní názor orgánu státní správy a Nejvyššího soudu. Pokud by však moc výkonná trvala na svém stanovisku a otázku platů soudců hromadně neřešila, lze předpokládat, že by v jednotlivých soudních sporech byly vynaloženy mnohem vyšší prostředky ze státního rozpočtu. Proto vláda soudcům navrhla uzavření dohod o narovnání.

                                                                           JUDr. Ladislav Trylč, v. r.

                                                    ředitel odboru pracovněprávní legislativy

 


 
 


 


 


 


 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA