Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bagatelní soudní spory

Bagatelní soudní spory.

Upozorňuji všechny spoluobčany na jednu záludnost domáhání se svých práv. Budete-li u soudu vymáhat finanční částku jako náhradu škody, (např. za zkaženou dovolenou), náhradu nemajetkové újmy, či podobně v částce do 10.000,-Kč, je tento spor justicí označen za bagatelní. Pro stát je prostě částka do 10.000,-Kč zanedbatelná a nic tak strašného se nestalo.

Toto soudní řízení má jednu zvláštnost. Není přípustné odvolání k vyššímu soudu. Prostě i když soudce rozhodne, zcela nemorálně, nemáte žádnou možnost se bránit. Navíc Vás pan soudce potrestá za to, že otravujete tím, že zaplatíte advokáta straně, která se na Vás dopustila křivdy a od níž požadujete satisfakci. Pan soudce si to může dovolit, protože na rozdíl od Vás ví, že nemáte šanci a jeho "rozsudek" nebude nikdo zkoumat.  Tuto zvláštnost prosadil pan ministr spravedlnosti Pospíšil a je to tedy nedávné opatření. Předtím byla hranice 2.000,-Kč.

Jediná ochrana proti této soudcovské zvůli je požadovat vždy více, než 10.000,-Kč.

Protože toto opatření považuji za porušení práv těch, pro které částka 10.000,-Kč není zanedbatelná a bič v rukou těch bohatých a protřelých, pokusil jsem se tuto praxi poněkud poopravit a poslal jsem paní JUDr Marvanové, náměstkyni ministryně spravedlnosti tento podnět:

 Uvidíme, reakci opět uvedu zde.

                                                                                           paní JUDr. Hana Marvanová
                                                                                           náměstkyně ministryně spravedlnosti
                                                                                           Vyšehradská 16
                                                                                           128 10 Praha 2
 
 
                                                                            V Praze 30.dubna 2014
 
Vážená paní doktorko,
protože lobbyng je uznávaný, legální nátlak na zákonodárné orgány České republiky, dovoluji si jako lobbysta amatér, z řad prostého lidu podat podnět ke změně legislativy:
 
a)      zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád
b)      zákona 15/2002 Sb., Soudní řád správní 
 
a)      Občanský soudní řád
 
      V Občanském soudním řádu navrhuji za § 146, odst. 1, pís.c) vložit pís d):
§146
(1) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení
 
d) bylo vedeno o peněžní plnění v částce nepřevyšující 10.000,-Kč.
 
Odůvodnění:
Řízení, ve kterém se navrhovatel domáhá částky nepřevyšující 10.000,-Kč, nazývá judikatura bagatelním. Nutno vzít v potaz skutečnost, že taková částka se jako bagatelní jeví pouze z pohledu velkých sporů. Pro navrhovatele může tato částka převyšovat jeho měsíční příjem.
Tuto skutečnost ostatně zdůraznil i Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 3143/08. Soudce zpravodaj Pavel Rychetský se vyjádřil k t.zv. „bagatelním“ sporům a zdůraznil, jak má být v těchto případech postupováno, aby strany nebyly výsledkem překvapeny až při čtení rozsudku, kdy již neexistuje opravný prostředek. Bez ohledu na názor předsedy Ústavního soudu, zveřejněný v uvedeném Nálezu Ústavního soudu, praxe vypadá zcela odlišně.
Z praxe je známo, že navrhovatel který se domáhá peněžního plnění v t.zv. „bagatelním“ sporu, obvykle nenajímá advokátní služby, jejichž cena převyšuje částku, které se domáhá. Ve velké většině uplatňuje svůj nárok proti daleko silnější straně.
V praxi pak soud probíhá tak, že proti sobě stojí soudu neznámý, nezkušený, právně neobratný laik, který pociťuje pouze obrovskou křivdu a který pouze věří ve spravedlnost. Proti němu stojí zkušený, ostřílený a přiměřeně drahý právník, kterého morální otázka sporu nikterak neomezuje, který je soudci dobře znám, vídají se při jednáních, mnohdy spolu zajdou na kávu, či pivko, nehledě na to, že nelze vyloučit ani případ, že se znají jako spolužáci z právnické fakulty.
Soudce (samosoudce, bez senátu) pak má rozhodnout, zda neobratný, trémou se chvějící laik, vyjadřující se velice neobratně, ve sporu porazí ostříleného precisně argumentujícího právníka, který argumentuje sice morálně velice surově, ale právně bezchybně, se kterým opět zajdou na pivko, případně zavzpomínají na zážitky ze studií.
Tento argument nabývá na váze zejména s účinností nového Občanského zákoníku, který přiznává náhradu za zkaženou dovolenou. Převážná část těchto sporů bude spadat do uvedené kategorie.
Stát má odvahu označit částku 10.000,-Kč za bagatelní, tedy zanedbatelnou, nepodstatnou a z tohoto důvodu neváhá omezit navrhovatele na jeho ústavním právu domáhat se svých práv tím, že mu toto právo omezí nemožností odvolání proti svévolnému rozsudku v nerovném souboji.
Tento stát by měl též nalézt odvahu přiznat, že drtivou většinu všech důchodů, starobních i invalidních, včetně sociálních dávek, které jsou určeny na krytí životních potřeb občana po dobu jednoho kalendářního měsíce, vyplácí též v bagatelních, zanedbatelných, nepodstatných částkách.
A stát by si měl uvědomit, že tyto bagatelní částky, určené na krytí základních životních potřeb se týkají 3,2 milionů jeho občanů. Tedy každého třetího občana České republiky.
Když už je pro stát částka 10.000,-Kč bagatelní částkou, měl by jako bagatelní řešit i soudní spor o tuto částku. Nepovolit movitější straně, aby o bagatelní částku svedla advokátní bitvu, jako kdyby šlo o historický mlýn v ceně několika milionů a používala tuto možnost jako trest proti odvážlivci, který si dovolil požadovat náhradu za její nekvalitní služby, či arogantní porušení práv prostého občana. S vědomím, že s precisním a věhlasným právním zastoupením spor vyhraje a náklady zaplatí ten odvážlivec, který si dovolil dovolávat se svých práv. Přece mu mělo stačit, když mu žalovaný sdělil, že mu žádné náhrady vyplácet nebude.
Jedna strana je zkrácena na svém právu tím, že má zakázané odvolání, druhé straně je spravedlivé odejmout právo požadovat náhradu nákladů.
Prostě obě strany předloží své argumenty a soud rozhodne.
 
b) Exekuční řízení
 
U exekučního řízení by zásada neproplácení nákladů za advokátní zastoupení protistraně měla platit obecně, bez omezení hranicí stanovené pro bagatelní částku.
Advokátní zastoupení v tomto případě neplní svůj účel, porušuje rovnost postavení stran a zejména porušuje práva dlužníka na spravedlivý proces. Zastoupení advokátem je zneužíváno jako sekundární trest na dlužníka, dává příležitost k bezdůvodnému obohacení a poskytování neodůvodněných výhod.
Placené advokátní služby si najímá strana k právní precizaci svých argumentů, tedy ke zvýšení šance na úspěch ve sporu.
V případě exekučního řízení o žádnou snahu o zvýšení šance na vítězství ve sporu nejde. V tomto řízení je úspěšná i neúspěšná strana známa již před zahájením. Úspěšný je vždy věřitel, neúspěšný dlužník.
Za těchto podmínek může věřitel navyšovat své výdaje bez jakéhokoli omezení, neboť je mu předem známo, že tyto výdaje budou vždy přeneseny na dlužníka.
Věřitel může sám podat soudu návrh na nařízení exekuce, doložit důkazy a jistě mu bude vyhověno. Není to navýšení jeho nákladů. Stejné argumenty i důkazy musí předložit advokátovi při najímání jeho služeb.
S exekučním příkazem může přímo oslovit exekutora. Advokátních služeb není třeba. Právo stojí od začátku na jeho straně.
Odměnu exekutorovi je nutno zastropovat. Např. dvojnásobkem vymáhané částky. Pokud exekutor odmítne vykonat exekuci bagatelní částky s tím, že mu takto zastropovaný příjem nepokryje výdaje, odejmout licenci.
Příjem exekutora neplyne z jedné, osamocené exekuce. Licence neopravňuje exekutora decimovat pro vlastní zisk občany ve finanční tísni. Licencí je exekutor pověřen státem k výkonu státem nařízených exekucí. Úlohou exekutora je vymoci prokázaný dluh. Nemůže tedy brát zákon do svých rukou a uvalovat na dlužníka platby neúměrně vyšší, než odpovídá míře provinění dlužníka, tedy výši jeho dluhu.
I exekuovaný dlužník je svobodným občanem České republiky a i jemu zaručuje Ústava základní práva. Právo na zachování jeho lidské důstojnosti, osobní cti a i exekuovaný dlužník má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.
 
I práva dlužníka jsou chráněna Ústavou:
 
Článek 4
Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
 
Listina základních práv a svobod:
 
Článek 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
 
Článek 3
(3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.
 
Článek 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
 
Článek 10
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.
 
Jestliže stát dává obrovské pravomoci exekučnímu řízení, musí stejným způsobem ochránit i ústavní práva dlužníka.
Např:
a)          Stanovit, že dlužník má právo v každém okamžiku přerušit exekuci vyplacením dlužné částky, případně složením zástavy v ceně trojnásobku dlužné částky.
b)          Stanovit, že dlužník má při dražbě předkupní právo k zabaveným předmětům za cenu, jakou určí exekutor.
c)          Exekutor nesmí prodat zabavený předmět za cenu nižší, než nabídl dlužníkovi při výkonu jeho předkupního práva.
 
     c)Soudní řád správní
 
Navrhuji doplnit § 78 odst. (5) zák. 150/2002 Sb., takto:
 
   (5) Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Je-li součástí žaloby i požadavek náhrady majetkové, nebo nemajetkové újmy, nebo náhrady škody v souvislosti s nesprávným rozhodnutím správního orgánu, rozhodne správní soud v rozsudku i v této části žaloby.
 
 
Odůvodnění:
 
Správní soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu. Správní soudy řeší tyto žaloby rutinně tak, že žalobu zamítnou, nebo rozhodnutí zruší a věc vrátí k dalšímu řízení příslušnému správnímu orgánu.
Je-li však součástí žaloby požadavek finanční náhrady za nesprávný postup správního orgánu, správní soudy odkazují v této věci žalobce na občansko právní řízení.
To nepovažuji za správný postup a to z několika důvodů:
a)          Je obecně známa přetíženost soudů, následkem čehož jsou soudní řízení neúměrně prodlužována. Uvedeným postupem je jedna žaloba rozdělena do dvou soudních řízení u dvou různých soudů. Přetíženost soudů se tímto postupem výrazně zvyšuje.
b)          Rozdělení jedné žaloby do dvou soudních řízení u dvou různých soudů neúměrně zvyšuje náklady i časovou zátěž obou stran sporu.
c)          Uvedená praxe je závadná i z právního hlediska. Obě části žaloby směřují proti správnímu orgánu. Tedy i požadavek finanční náhrady, či satisfakce směřuje proti správnímu orgánu. Řešit žaloby občanů proti orgánům státní moci je úkolem správních soudů. 
 
Počet správních žalob neustále narůstá. Obzvláště v tomto směru vyniká Česká správa sociálního zabezpečení. Když nahlédnete do agendy Městského soudu v Praze zjistíte, že žaloby proti této instituci tvoří převážnou část činnosti tohoto soudu. Denně se žalob proti této instituci řeší několik.
Je to dáno především tím, že Česká správa sociálního zabezpečení zcela rutinně předává jakoukoli námitku pojištěnce jeho jménem a bez jeho vědomí jako žalobu k soudu. A to aniž by konala dvoustupňové správní řízení, jak jí ukládá zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Tím kromě nesprávnosti postupu a neúměrného zatěžování soudů záměrně vystavuje pojištěnce do nevýhodné pozice, neboť stížnost adresovaná Správě sociálního zabezpečení není tak precisně formulována, aby obstála jako žaloba u soudu a navíc tím, že ČSSZ podává žalobu jménem pojištěnce, spočívá na něm, jako na žalobci, důkazní břemeno. I když žalobu podala ČSSZ.
Dalším rozdělením těchto žalob mezi správní a občansko právní soudy se zátěž všech soudů neúměrně zvyšuje.
Jan Sladký
----------------------------------

No  a je vymalováno. Paní JUDr Marvanová již není náměstkyní ministryně spravedlnosti. Dopustila se smrtelného hříchu. Dovolila si příliš. Požadovala snížení náhrad advokátům. Spravedlnost jásá. Je jen škoda, že to nevidí. Zavázali jí oči.

Jan Sladký