Jak veřejná ochránkyně práv ochránila práva důchodců
3 Stěžovatelka spojila ústavní stížnost s návrhem podle ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu na zrušení ustanovení § 67 odst. 2, odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nejsem příznivcem vulgarizmů. V tomto případě neváhám použít známou pravdu:
Nejhorší srážka je srážka s blbcem. Paní disidentka Šabatová, ta udatná bojovnice za práva občanů, která komunistický režim tolik ušlapával, není schopna pochopit, že jestliže jeden důchodce s výplatním dnem 2. v měsíci, má nárůst cen kompenzován každoročně 364 dní a druhý, s výplatním dnem 24. v měsíci, má totéž každoročně kompenzováno pouze 342 dní, že ten druhý je každoročně okraden státem o ¾ (75%) jedné měsíční dávky valorizačního zvýšení.
Nejen to. Hlupák neváhá vlastní hloupost veřejně sdělovat a dokonce se pod ní podepsat. To ovšem nikterak nepřekvapuje. Je všeobecně známo, že pouze hlupák je přesvědčen o vlastní genialitě.
Přitom by paní ochránkyni práv stačilo, kdyby uměla číst. Nejen to, musela by být schopná i pochopit význam psaného textu. To už je ovšem zřejmě nad schopnosti udatné bojovnice za lidská práva.
Nemohla by potom na podporu své neschopnosti myslet používat argumenty, které jí usvědčují z její vlastní hlouposti.
Ve svém stanovisku, kterým odmítla mou žádost o pomoc a ve kterém má zřejmě absolutně jasno, sama poukazuje na § 67 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
V tomto ustanovení, které dokonce sama cituje, se praví: ….vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a na růstu mezd.
To by ovšem musela být paní doktorka filosofie schopna pochopit, co to znamená. Tedy pochopit význam psaného textu.
Uvedenou větou se stanovuje, že zvyšování důchodů (valorizace) se provádí v závislosti na růstu cen a mezd. Tedy v závislosti na inflaci. Znamená to tedy, že důvodem, proč se valorizace provádí, je záměr kompenzovat inflací zvyšované životní náklady přiměřeným nárůstem výše důchodu.
Dokonce by průměrný občan mohl předpokládat, že osoba pověřená prováděním ochrany lidských práv bude vědět, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. A že základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Je to napsáno v Ústavě ČR. (čl. 1 Listiny základních práv a svobod).
Že tedy, podle těchto základních ustanovení, mají všichni občané rovné právo na stejnou kompenzaci růstu cen valorizací svých důchodů.
Zřejmě to ale paní veřejné ochránkyni práv zůstalo utajeno. Jinak by totiž nemohla vyslovit takovou blbost, jakou vyslovila a pod níž se podepsala.
Paní bdělá a urputná ochránkyně lidských práv nám sdělila: „Inflace dopadá na všechny občany stejně. Způsobuje růst cen a tím i nárůst výdajů k uspokojování životních potřeb. Nic se ale nebojte, milí občánkové. My Vám budeme tento nárůst Vašich výdajů kompenzovat.
Několika z Vás každoročně hned od 2.ledna. Všem ostatním o něco později, no a značnému počtu z Vás až od 24.ledna. To je přece spravedlivé. Nikdo z Vás nebude poškozen. Každý z Vás obdrží 12 valorizovaných dávek. Sice ti, co jim ČSSZ určila výplatní den 24. v měsíci, budou až do 23. ledna platit zvýšené výdaje bez naší valorizační podpory, ale ani oni o nic nepřijdou. Tato ztráta jim bude nahrazena tím, že dostanou svojí dvanáctou dávku v prosinci na leden nového roku. To, že ti s výplatním dnem 2. budou mít svůj důchod v lednu již opět valorizován valorizací dalšího roku, se nenechte zmást. Vždyť všichni dostanete 12 valorizovaných dávek.
Naučte se počítat. Vždyť je to naprosto stejné, jak když přijdu do práce o hodinu později a vyrovnám to tím, že odpoledne půjdu domů o hodinu dřív. Nechápu, jak Vám to může být nejasné.“
Myslím, že je vhodné připomenout, že zmiňovaná udatná bojovnice za lidská práva dokončila studium na filozofické fakultě v roce 2008. Předchozí režim jí dokončit studium nedovolil.
Studium zakončila obhajobou disertační práce s názvem Místo veřejného ochránce práv v moderní demokratické společnosti – od administrativního k lidskoprávnímu pojetí..
Jaký vývojový skok pro paní veřejnou ochránkyni práv znamenalo studium na VŠ, jaký myšlenkový posun toto studium mělo a jak si představuje místo veřejného ochránce práv v moderní demokratické společnosti, dokládá paní doktorka shora uvedeným stanoviskem. Skutečný výrazný posun od administrativního k lidskoprávnímu pojetí.
Dosud jsem se domníval, že demokracie je pouze jedna. Že je to vláda lidu, ve které jsou práva všech respektována a chráněna rovným dílem. A její zásady se v čase nemění.
Paní doktorka rozlišuje demokratickou společnost a moderní demokratickou společnost. Tedy něco, co podléhá jakési módě. Tedy současným trendům. Ostatně to sama dokládá. V demokratické společnosti vládne moudrost prostých. V moderní demokratické společnosti vládně blbost mocných.
Jan Sladký