Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak vytunelovat státní rozpočet

 

 MF Dnes uveřejnila zajímavou zprávu, která dokumentuje, kde jsou kořeny deficitu státního rozpočtu a která vrhá pohled na řešení tohoto deficitu vládou do poněkud jiného světla. Fotokopii této zprávy jsem umístil do fotoalba, ale protože tam je poněkud nečitelná, přenáším ji i sem:

 

MF Dnes 19.8.2010

Státní zakázky, cesta k obřím platům

Až desítky milionů korun si loni vyplatili šéfové některých stavebních firem napojených na státní dopravní zakázky s omezenou konkurencí. U řady firem je tento postup výhodnější i kvůli daním.

PRAHA Výplatnici by jim mohli závidět šéfové největších firem v Česku i jinde v Evropě.

Tuzemské stavebnictví napojené na státní zakázky zaměstnává lidi, kterým jejich firma vyplácí ročně i přes padesát milionů korun.

Nejde přitom o obří stavební firmy. Takovou výplatu loni poslali svým šéfům, často současně spolumajitelům, spíše středně velké podniky.

Klíč k vysokým platům vede přes malé zakázky do dvaceti milionů korun, v nichž je omezen počet soutěžících a které chce stát nyní omezit.

"Neznám v Česku ani v Evropě manažery, kteří by brali v hotovosti ročně přes dva miliony eur (téměř 50 milionů korun)," podivuje se výsledkům Scott Marlow z firmy Hay, která vyhledává top manažery. Štědře platící firmy zároveň vynikají v oboru nadprůměrnou ziskovostí.

MF DNES získala údaje o výdělcích z výročních zpráv firem. Loni nejvíce peněz vyplatila společnost Silnice Morava Daliboru Tesařovi, který je současně padesátiprocentním majitelem firmy, vyplývá z výroční zprávy společnosti za rok 2009. Včetně pojištění firmu stál 72 milionů korun. Diky stropům na odvody by se však neměla jeho hrubá mzda příliš snížit a měla by činit necelých 71,5 milionu.

Je s podivem. jak se zajímáte o firmu s obratem 600 milionů a ostatním velkým společnostem se nevěnujete, uvedl Tesař. I po započtení jeho výdělku do nákladů tato stavební firma žije především ze státních zakázek loni vydělala 67 milionů při výkonech 550 milionů korun.

Tesař argumentuje tím, že do loňského roku dostával jediný šéf firmy kolem milionu korun ročně. Ostatních 58 zaměstnanců loni firmu stálo 28 milionů korun.

Za vyplacením vysoké odměny může být i daňový důvod: díky stropům na zdravotním a sociálním pojištění je pro společníky při určité výši zisku výhodnější, aby si zisk vyváděli z firmy přes svoji mzdu, nikoliv jako podíl na zisku. Je to jedna z děr v daňových zákonech, kterou chtěl ucpat bývalý ministr financí Janota.

Silnice Morava patří současně i mezi nejziskovější firmy v dopravním stavitelství.

Cesta k vysoké rentabilitě tržeb je podobná jako u dalších podobných společností: Z 32 veřejných zakázek, které firma získala hlavně od Ředitelství silnic a dálnic, uspěla firma v šesti otevřených soutěžích, v ostatních případech šlo o podlimitní či užší soutěže. kde je počet uchazečů omezen.

"Kolegové'. ze Silnic.cz:

  100 milionů pro dva šéfy.

  Popsaný případ není ojedinělý. Téměř 100 milionů si vydělali v roce 2008 dva manažeři společnosti Silnice.cz, která také pochází z Krnova a ještě donedávna síd1ila v budově, jež podle katastru patří právě Daliboru Tesařovi, který je společníkem Silnic Morava.

Když MF DNES konfrontovala šéfa Ředitelství silnic a dálnic Alfreda Brunclíka s výší platu některých šéfů. komentoval to slovy: " To mají stokrát vyšší plat než já.". Neviditelné" zakázky v užším podlimitním řízení však zřejmě skončí. ŘSD chce už dávat všechny soutěže na internet, aby se o nich dozvědělo více zájemců.

Za vysokou ziskovostí menších a středně velkých firem vidí Brunclík především to, že nemají tak vysoké režijní náklady .

Výdělky některých manažerů středně velkých firem jsou až dvacetinásobné oproti průměru vedení největších stavebních společností.

  S dobrými platy se mohou chlubit i firmy. které jsou blízké bývalému ministrovi dopravy Aleši Řebíčkovi. Jeho dřívější podnik Viamont DSP napříllad každému ze tří manažerů platil měsíčně přes milion korun. Olomoucká firma lDS -Inženýrské a dopravní stavby, která ovládla kdysi Řebíčkův Viamont, vyplatila dvojici nejvyšších manažerů za 20 měsíců přes 100 milionů korun.

Seznam štědrých firem může být ještě delší - mnozí ze stavebníků totiž ještě nezveřejnili výsledky za loňský rok..

 Jan Sůra.

 

Pro lepší pochopení, jaký význam má tato uvedená novinová zpráva, jsem opět zhotovil tabulku:

 

 

Stav roku 2007

Hrubá mzda

Sociální pojištění

Daň

Příjem státního rozpočtu

Zdravotní pojištění

20 000 000

6 800 000

5 555 228

12 355 228

2 700 000

50 000 000

17 000 000

13 955 228

30 955 228

6 750 000

71 000 000

24 140 000

19 835 228

43 975 228

9 585 000

 

 

Nyní

Odvody zaměstnance v %

Hrubá mzda

Sociální pojištění

Daň

Příjem státního rozpočtu

Zdravotní pojištění

Sociální pojištění

Zdravotní pojištění

Daň

Celkem

20 000 000

580 396

2 975 160

3 555 556

230 451

0,68

0,38

14,88

15,94

50 000 000

580 396

7 475 160

8 055 556

230 451

0,27

0,15

14,95

15,38

71 000 000

580 396

10 625 160

11 205 556

230 451

0,19

0,11

14,97

15,27

 

Ztráta příjmů státního rozpočtu

 

Hrubá mzda

Sociální pojištění

Daň

Příjem státního rozpočtu

Zdravotní pojištění

 

20 000 000

6 219 604

2 580 068

8 799 672

2 469 549

 

50 000 000

16 419 604

6 480 068

22 899 672

6 519 549

 

71 000 000

23 559 604

9 210 068

32 769 672

9 354 549

 

Celkem

64 469 016

18 343 647

 

   Pro názornost jsem vybral fakta, uvedená v denním tisku. Tiskem proběhla před časem informace, že firma Allshare, zúčastněná na projektu Opencard vykázala na jednoho zaměstnance mzdové náklady 20 milionů Kč. Ve zprávě MF Dnes se hovoří o „mzdě“ 71 milionů za rok a několika „mzdách“ ve výši 50 milionů. První tabulka uvádí odvody podle zákonů roku 2007, druhá po zavedení „rovné“ daně 15% a stropu sociálního i zdravotního pojištění.

 Třetí, nejspodnější tabulka uvádí ztráty příjmu státního rozpočtu i zdravotního pojištění pouze ze tří uvedených „mezd“

  Tabulka dokazuje toto: Ztráta příjmu státního rozpočtu pouze z těchto tří „mezd“ činí 64 469 016,- Kč. Já to raději napíšu: 64 milionů, 469 tisíc, šestnáct korun. Českých. 644 690 občanů České republiky musí přidat stovku, aby se tato ztráta vyrovnala a bylo na povodňovou rezervu.

Ztráta příjmu zdravotních pojišťoven činí 18 343 647,-Kč. 18 milionů, 343 tisíc, 647 korun. Taky z pouhých tří „mezd“. 611 455 – šest set jedenáct tisíc čtyři sta padesát pět důchodců musí zaplatit 30,. Kč u doktora a v lékárně, aby tuto ztrátu vyrovnali.

Divíte se, že musíme šetřit, utáhnout si opasky, aby si tito vyvolení mohli udržet svá privilegia?

Uvedení pánové zaplatí na „povodňovou rezervu“ stejnou stovku, jako matka samoživitelka s dvěma dětmi sedící v kase supermarketu.

To nemá chybu. Ještě že už nežijeme v totalitě.

Jan Sladký

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA