Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. 9. 2009

  Tak nám zelené mozky z Evropské unie zakázaly žárovky. A zcela demokraticky nařídily „úsporné“ zářivky. Pan Bursík se tetelí blahem, s jiskrou v oku vypočítává, kolik se ušetří nejenom elektrické energie, ale přepočítává to i na uhlí. Dokonce zkritizoval pana prezidenta, že v historickém lustru na Hradě používá předpotopní žárovky.

   Má zcela jasno. Troufám si tvrdit, že to je naprosto stejná logika jakou projevila Marie Antoinetta svým slavným výrokem: „Lid nemá chleba? Tak ať jí koláče.“ Nebo Sára, která vytkla Khonovi, který se chlubil, že ušetřil 26,-Kč, neboť cestou z práce běžel za tramvají, že měl běžet za taxíkem, protože to by ušetřil 500,-.

    Hlavní "nevýhodou" klasických žárovek, kterou argumentují ekologičtí fanatici je, že tyto žárovky pracují s velmi malou účinností. 70% energie přemění na teplo, a pouze 30% na světlo. To tito ekologičtí zaslepenci považují za hlavní nevýhodu a pádný argument k zákazu jejich výroby a používání.

   Ale! Místnosti se nejenom osvětlují, ale též vytápějí. Co se ušetří na světle, musí se přidat na topení. Moderní vytápěcí systémy, řízené termostatem, přesně vykryjí ztrátu tepla ze žárovek. I do kamen budeme muset přihodit o lopatku více. Toho uhlí, které ušetří Bursík na žárovkách. 

   Lze předpokládat, že zarputilí ekologové namítnou, že existují prostory, kde teplo ze žárovek je na závadu. Např. prodejní prostory super a hypermarketů, zejména prostory prodeje potravin. V těchto prostorech se však zářivky používají již dnes. Projektanti nejsou hlupáci. Tento argument daleko více podporuje svobodnou volbu spotřebitele - zákazníka, aby měl možnost volit podle prostoru a použití mezi dvěma zdroji světla. 

   Jako příklad lze uvést setkání ministrů EU na hradě Hluboká, kam je nedávno pozval Karel Schwarzemberg. Prostory hradu vytápěl několik dní předem, přesto při zahájení každému hostu věnoval svetr a láhev slivovice. Finský zástupce to nevydýchal. Kdyby však kníže navíc svítil "úspornými žářivkami", musel by topit o týden déle. 

    Existují tepelně pasívní domy. K jejich temperování postačí odpadní teplo z kuchyně, tělesné teplo obyvatel a odpadní teplo ze žárovek. Pokud použijí "úsporné" zářivky, budou muset přidat kamna. Tento názor podporuje fakt, že časově největší nároky na svícení jsou právě v zimě, kdy je současně potřeba i topit.

    Navíc „úsporným“ zářivkám škodí časté zapínání a vypínání. Zkracuje to jejich životnost. Z tohoto hlediska „úsporná“ zářivka na záchodě, ve sklepě, a zejména miliony „úsporných“ zářivek na chodbách paneláků si budou libovat. Dále tyto "úsporné" zářivky poměrně dlouho "nabíhají". Než naběhnou na plnou svítivost, časový spinač je vypne. Chodbový chodec je okamžitě zase zapne. Svou životnost tak prožijí pouze ve startovacím režimu.  To jistě zvýší jejich odbyt. Za dražší peníze. Velký byznys. Výroba „úsporné“ zářivky je energeticky náročnější, než předpotopní žárovky.  I její likvidace bude energeticky náročnější. Opravdu velký přínos ekologii.

   Jsou to géniové. Zasloužili by si Nobelovu cenu. Bursík dvě. Jednu na stranický výbor, druhou domů. Mohl by si jí pověsit na svou milovanou „úspornou“ zářivku. Ohnuté okurky jsou proti tomu závan růžového vánku.

Jan Sladký