Jdi na obsah Jdi na menu
 


Živnostníkům zvoní hrana 2

2. 3. 2011

 

 Tak tedy navazuji na předchozí pojednání o lehkoživkách živnostnících:
 Budeme-li porovnávat živnostníka se zaměstnancem dojdeme k velice zajímavým závěrům. Možná se podaří i zbořit mýtus o lehkém živobytí živnostníků:
   Nejprve fakta:
1)      zdravotní pojištění činí 13,5% vyměřovacího základu
2)      Sociální pojištění činí 31,5% vyměřovacího základu. Z toho jde 28% na důchodové pojištění, 2,3 nemocenské pojištění a 1,2 na státní politiku zaměstnanosti.
3)      Zaměstnanec platí 4,5% na zdravotní pojištění a 6% sociální pojištění
4)      9% zdravotního a 25% sociálního pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel.
Zaměstnanec odvádí 4,5% na zdravotní a 6,5% na sociální pojištění. (i s nemocenským pojištěním)
OSVČ odvádí 13,5% zdravotní a 29,2% (bez nemocenského pojištění – není povinné). Ale z 50%, tedy z poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji. (už jsem zdůvodnil).
Pohlédnuto zjednodušeně, snadno bychom došli k závěru, že živnostník je skutečně lehkoživka, odvádí pouze polovičku toho, co „daňový soumar“, zaměstnanec. Je tomu skutečně tak?
Podívejme se ale na absolutní čísla:
Uvádím tabulku:

 

 
Hrubá
Zdravotní pojištění
Sociální
Vyměřovací základ OSVČ
 
mzda
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
OSVČ
Stát
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
OSVČ
 
 
1
2
3
4
5
6
7
 
 
4,5%
9%
13,5%
 
6,5%
25%
29,2%/2
1
10 000
450
900
1 670
723
650
2 500
1 807
12 370
2
12 370
557
1 113
1 670
723
804
3 093
1 807
12 370
3
15 000
675
1 350
1 670
723
975
3 750
2 190
12 370
4
24 740
1 113
2 227
1 670
723
1 608
6 185
3 612
12 370
5
30 000
1 350
2 700
2 025
723
1 950
7 500
4 380
15 000
6
60 000
2 700
5 400
4 050
723
3 900
15 000
8 760
30 000
7
100 000
4 500
9 000
6 750
723
6 500
25 000
14 600
50 000
8
148 440
6 680
13 359
10 020
723
9 649
37 110
21 672
74 220
9
150 000
6 680
13 359
10 125
723
9 649
37 110
21 900
75 000
10
250 000
6 680
13 359
16 875
723
9 649
37 110
36 500
125 000
11
296 880
6 680
13 359
20 039
723
9 649
37 110
43 344
148 440
12
400 000
6 680
13 359
20 039
723
9 649
37 110
43 344
148 440
13
500 000
6 680
13 359
20 039
723
9 649
37 110
43 344
148 440

 Tentokrát pomiňme fakt, že naši spoluobčané (většinou dosazení vedoucí státních podniků), kteří dosáhli platu 148.440,-Kč/měsíc a výše, odvádějí 6.680,-Kč zdravotní a 9.649,-Kč sociální pojištění. Z částky nad 148.440,-Kč/měsíc již neodvádějí vůbec nic. Např. odvolaná ředitelka České pošty, 500.000,-Kč (půl milionu)/měsíc, nebo ředitel České televize Janeček, který zná svou cenu a za 250.000,-Kč/měsíc by „to nedělal“. (vyznačeno červeně).
 Pomiňme i velice půvabný fakt, že 25% sociálního a 9% zdravotního pojištění platí „za zaměstnance“ zaměstnavatel, což je zvláště půvabné u státních zaměstnanců, kde zaměstnavatelem je stát. Stát může tyto platby „za zaměstnance“ provádět pouze z daní občanů. Na zdravotní i sociální pojištění státních zaměstnanců tedy přispívají svými daněmi všichni občané. Tedy i ti lumpové živnostníci.
Tato tabulka ukazuje, kolik odvádí ze své mzdy zaměstnanec a kolik OSVČ. U zdravotního pojištění vidíme, že OSVČ přispívá výrazně více, než zaměstnanec. Dokonce i při ztrátě, až do zisku ve výši poloviny průměrné mzdy (12.370,-Kč/měs) více, než zaměstnanec i s tím, co za něho doplácí zaměstnavatel. (řádek 1 a 2)
A více, než kdyby byl osobou bez vlastních příjmů. Kdyby se po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti válel doma na kanapi. Tyto osoby platí ve výši minimální mzdy 8.000,-Kč, tedy 1.080,-Kč/měs.
 Pravá strana tabulky – sociální pojištění je ještě zajímavější. Porovnejme sloupec 5 a 7. Je zřejmé, že OSVČ „si platí na důchod“ více, než dvojnásobek toho, co zaměstnanec. Je to dáno zákonem. Zaměstnanec platí 6,5%, OSVČ 29,2%, ale z polovičního základu. To je totéž, jako by platil 14,6% ze stejného základu jako zaměstnanec. Ale POZOR!!! Platí více, ale jeho vyměřovací základ pro výpočet důchodu je poloviční. Zaměstnanci se bude počítat důchod z plné hrubé mzdy (sloupec vlevo), vyměřovací základ pro OSVČ platí sloupec vpravo.
Ale ještě pozor!!!. Všimněte si, že ve sloupci sociálního pojištění OSVČ neuvádím 31,5% sazbu pojistného, ale pouze 29,2. To je důchodové pojištění bez nemocenského pojištění, které je pro OSVČ dobrovolné a je stanoveno na 2,3%. Ovšem opět pozor!! I pro OSVČ platí, že nemocenské dávky se vyplácejí až od 22. dne nemoci. To musela vymyslet skutečná hlava. Platit si pojištění pro případ nemoci a potom být 3 týdny nemocen zadarmo. Zaměstnanci to je jedno. Tomu to platí zaměstnavatel.
 Takže závěr této části: OSVČ platí na zdravotní a zejména sociální pojištění více, než zaměstnanec, nemá nárok na dovolenou, nemá placené státní svátky, nikdo mu nepřispívá na stravu, vše, co potřebuje pro výkon své činnosti si koupí za své, hradí ze svého nájemné, elektřinu plyn, za to se mu bude důchod vypočítávat z polovičního vyměřovacího základu oproti zaměstnanci a když onemocní, je doma zadarmo.
 A ještě jedna taškařice, kterou vymyslel osvícený a hrdý dinosaurus Kalousek: Superhrubá mzda. Zde se již dostáváme ke korunní taškařici tohoto mého pojednání. Nazvěme to vtíravě matoucí logika. (vysvětlím záhy).
 Co to je superhrubá mda? Daň z příjmu se platí z celého příjmu před odpočtem pojistného. Zdánlivě spravedlivé pro všechny. Ale Opět pozor!!! 25% sociálního a 9% zdravotního pojištění platí zaměstnavatel. Zaměstnanec tedy kromě svého platu dostává ještě navíc tuto prebendu. Je to totéž, jako kdyby zaměstnavatel platil zaměstnanci nájemné jeho bytu, platil mu inkaso a ještě každý měsíc dar pro manželku v ceně 2.000,-Kč. To vše by musel zaměstnanec zahrnout do základu daně. Je tedy pochopitelné, že i pojistné zaplacené zaměstnavatelem se mu započítává do základu daně.
 Toto vcelku správné rozhodnutí přenesl hrdý a zejména chytrý dinosaurus Kalousek na OSVČ lakonickým ustanovením zákona o daních: Zaplacené zálohy zdravotního i sociálního pojistného nejsou u OSVČ položkou odečitatelnou od základu daně. Zdánlivě logické. Ale pouze podle oné vtíravě matoucí logiky.
 Co ale toto ustanovení v praxi znamená? OSVČ nejprve z rozdílu příjmy – výdaje vypočte oboje pojistné a potom ze stejného základu zaplatí daň. Zaplatí státu ze svého i daň z toho, co již státu ze svého již jednou odevzdal. Geniální dinosaurus.
 Přestávám se divit bednáři Chrenkovi, že jej chytá závrať při pohledu do propasti mezi zaměstnancem a OSVČ.
Pokračování živnostníkům zvoní hrana 3
Jan Sladký
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA